Povídání o včelím jedu

Včelí jed včely používají jako obrannou látku. Produkují ji dělnice v jedotvorné žláze a postupně jím plní jedový váček. Nejvíce plný váček mají včely ve stáří dvou až tří týdnů. Včely bránící včelstvo nebo sami sebe jej vpravují pomocí žihadla do těla nepřítele. V závislosti na velikosti protivníka jej buď usmrtí, paralizují nebo alespoň odhánějí. Žihadlo a jed má i včelí matička, ta je však používá pouze k usmrcení konkurenčních matiček ve včelstvu (ve včelstvu může být pouze jedna matička). Matička žihadlo používá jako kladélko.

  

Složení včelího jedu je velmi složité. Většina složek je definována  v organické chemii. Největší zastoupení mají biogenní aminy (histamin, dopamin, noradreanalin), polypeptidy (melitin, apamin, MCD pepdid) a a enzymy (fosfolipáza typu A a B, hyaluronidáza). Všechny složky se při působení v organizmu navzájem doplňují a podporují. Poškozují červené i bílé krvinky, působí na nervovou soustavu, narušují buněčné membrány.


Odletující včala zanechává v kůži zabodnouté žihadlo a jedový váček
Odletující včala zanechává v kůži zabodnouté žihadlo a jedový váček

Včelí bodnutí pro většinu lidí není nebezpečné. V místě, kde žihadlo proniklo do kůže, vzniká při ostré bolesti otok. Reakce organismu je individuální a též závisí na místě vpichu. Slabý otok v místě bodnutí a mírné zčervenání okolí, do velikosti dvou dlaní, je normální reakce. Bolest lze snížit chlazením, přiložením rozkrojené cibule, potřením octem, medem nebo Fenistilem. Velký otok, výrazná změna barvy kůže, nevolnost, dušnost, poruchy oběhového systému, to jsou příznaky alergické reakce. V takovémto případě je nutné podat antihystamikum a  urychleně vyhledat lékařskou pomoc.

Na účinky včelího jedu jsou překvapivě nejcitlivější samotné včely. Vysvětlení je prosté. Právě pro souboje s loupícími jedinci vlastního druhu nebo třeba s vosami byl celý systém včelího žihadla v procesu evoluce vyvinut. Na rozdíl od útoku na savce, včela bez obtíží vytáhne žihadlo z chytinového krunýře hmyzího nepřítele a může znovu zaútočit. Vbodne-li však žihadlo do pružné kůže člověka, zpětné háčky na konci žihadla se zaseknou a včela při snaze žihadlo vytáhnout a odletět si vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem z těla a následně umírá. Po bodnutí včelou žihadlo nikdy nevytahujeme za vyčnívající konec prsty nebo pinzetou. Došlo by ke zmáčknutí jedového váčku a k vytlačení zbytků jedu do rány. Žihadlo zásadně co nejrychleji odstraníme vyškrábnutím nehtem nebo ostrým předmětem.


Využití odebraného jedu (případně i žihadel) je v lékařství zaměřeno především na přípravu léčiv určených pro léčbu alergií. Zkoumají se i další možnosti využití včelího jedu. V lidovém léčitelství se dlouhodobě včelího jedu s úspěchem používá při léčbě pohybových potíží. Pro někoho je tato léčba nepříjemná, k postiženému místu se přiloží včela a nechá se aby použila žihadlo. Tato procedura se každodenně opakuje s postupným nárůstem počtu použitých včel.