Povídání o vosku

Včely staví na předložené mezistěně.
Včely staví na předložené mezistěně.

Vosk včelám slouží jako stavební material. Staví z něj plást, který se skládá z jednotlivých buněk, které slouží nejen k ukládání medných a pylových zásob, ale i k výchově plodu. Voskové dílo v okrajových partijích včelám slouží jako výborný tepelný izolant. Na rozdíl od medu, pylu a propolisu, které včely získávají v okolní přírodě, je vosk produktem metabolické přestavby medu a pylu v těle včel. Nejvíce vosku produkují včely ve věku mezi 9. až 18. den po výlíhnutí. Vylučují jej na spodní straně zadečku z voskotvorných žláz. Voskové šupinky ostatní včely kusadly zpracují a postupně z něj staví  plást.

Složení vosku je velice komplikované, má až 284 různých složek, ne všechny však byly identifikovány. Nejvíce jsou zastoupeny estery kyselin, volné kyseliny a uhlovodíky.

Fyzikální vlastnosti vosku jsou rovněž zajímavé a člověk je úspěšně využívá. Bod tání vosku je 65°C, při chladnutí tuhne při 63°C, tvárným se stává při teplotě 25 - 30°C. Kolem bodu mrazu se stává křehkým a povrch se potáhne šedým povlakem tzv. voskový květ, na první pohled vypadá jako plíseň. Při ohřátí vosku však opět zmizí. Odpuzuje vodu, je dobrý tepelný a elekrický izolant. Barva vosku je téměř bílá až bílo žlutá. Odstín záleží na množství a složení příměsí. Především propolisu, který včely do vosku přimíchávají jako desinfekční prostředek. Barva vosku je stálá, ke změně barvy dochází při použití nábod z nevhodných materiálů při tepelném zpracování vosku. Železo, měď, zinek apod. barví teplý vosk do šedozelené až načernalé barvy. Ke zdánlivému tmavnutí vosku dochází i přímo ve včelím úle. Nově vystavěné včelí plásty, kterým říkáme panenské, jsou téměř bílé a průsvitné. Je-li v buňkách vychováván plod, u něhož dochází k několikanásobné přeměně, zůstávají na stěnách buněk tzv. košilky, které postupně zesilují stěny buněk, plást se stává neprůhledný a na pohled je tmavší a tmavší.

Využití vosku

Nejvíce získaného vosku včelař vrátí zpět do úlu v podobě mezistěn. Jsou to předlohy  pro nové včelí dílo a současně tím šetří včely, vždyť produkce vosku je pro včely mnohem namáhavější než produkce medu. Část vosku včelař využívá k výrobě svíček nebo různých ozdob. Voskové svíčky krásně provoní prostor a pohlcují cigaretový dým.

Včelařem vytavený vosk připravený k dalšímu použití.
Včelařem vytavený vosk připravený k dalšímu použití.

Včelí vosk se rovněž využívá v mnoha oborech:

  • potravinářství - jako potahová a leštící vrstva bonbónů (označeno jako E901), zamezující jejich slepování

  • farmacie - potahy léků, které zpomalují jejich rozpouštění a tím napomáhají k prodloužení jejich působení

  • lehký průmysl - inpregnace dřeva, leštidla na obuv, speciální nátěrové hmoty

  • zvonařství, šperkařství, kovolitectví - pro výrobu modelů při tzv. lití do ztracené formy

  • kovoprůmysl - jako konzervační prostředek

  • restaurátorství - při restaurování historických předmětů se využívá mnoho starých postupů, kde včelí vosk hrál důležitou roli